Historie knihovny

Drobečková navigace » Hlavná stránka » Historie knihovny

Hlavní obsah stránky

Počátky hranické knihovny spadají do období počátků českého národního obrození. Pro město Hranice byl významným rok 1811, kdy zde hranický rodák a jeden z prvních českých buditelů Josef Heřman Agapit Gallaš založil první společenskou knihovnu: „ … chtěje v zanedbaném lidu buditi lásku k mateřskému jazyku, české knize a osvětě“.Z této jeho knihovny si mohl půjčovat knihy každý nejen z Hranic, ale i z okolí. Knihovnu zřídil patrně ve svém domě, kde zadarmo půjčoval knihy až do své smrti v roce 1840. Josef Heřman Agapit Gallaš svou celoživotní činorodou prací v různých oblastech společenského života zaujal nezanedbatelné místo v dějinné fázi ranného osvícenství na Moravě. Současný stav Gallašovy knihovny již neodpovídá původnímu stavu knihovny tak, jak ji Gallaš založil a rozšiřoval. Dnešní stav je důsledkem spojení zbytků nejméně tří knihoven, a to původní knihovny Gallašovy, farní a gymnaziální. Tato knihovna je dnes historickou památkou, která je uložena v muzejních depozitářích města Hranice. Z hlediska data vydání se v této knihovně nacházejí převážně knihy 18. století. Četně jsou také zastoupeny knihy století 17. A objevíme zde i knihy století 16. a 15., například Bibli českou (pražskou) z roku 1488, nebo Bibli českou z roku 1556 o 604 listech od nakladatele Jiříka Melantricha Roždalovského, která je však silně poškozená, neboť byla nalezena v Němčicích, kde dlouhá léta sloužila jako stupínek na půdu. Nalezneme zde knihu Daniela Adama z Veleslavína a mnohé další z klenotů starých tisků. Mezi vzácné patří také rukopisná díla J.H.A.Gallaše. Kromě knih se zde také nalézají noty, časopisy, jak české, tak německé, dále kalendáře, žalmy, modlitební knížky a zpěvníky.

Další etapa veřejného knihovnictví v Hranicích začíná rokem 1894, kdy byla spolkem „Veřejné knihovny národní“ založena veřejná knihovna a její správou byl pověřen spolkový výbor. Knihovna byla financována z členských příspěvků a dobrovolných darů. Jejím prvním a dlouholetým knihovníkem byl učitel Jindřich Míček. Knihovna byla umístěna v přízemí budovy českých obecních škol a v průběhu své další existence se často stěhovala. Zásluhou spolkové činnosti byla v Hranicích před 1. světovou válkou založena také veřejná čítárna, a to oficiálně 4. 10. 1911, i když první neoficiální zmínky se datují k roku 1907. Nad činností dlela rada a prvním jejím předsedou byl zvolen Josef Šindel. Po celou dobu války byla čítárna zavřená. Ustavující schůzí dne 7. 12. 1920 byla znovu obnovena nejenom veřejná čítárna, ale i městská knihovna. Knihovníkem zde byl jmenován profesor Miroslav Kott. V průběhu 1. světové války byl provoz knihovny poněkud ztížen nedostatkem financí a častým stěhováním, avšak půjčovalo se po celou dobu války, a to každou neděli od 9 do 12 hodin.

Mezníkem veřejného knihovnictví je rok 1918, vznik Československé republiky.Otázky kultury byly všemi politickými stranami považovány za velmi důležité. Proto se Národní shromáždění stavělo velmi kladně k zákonu o veřejných knihovnách, který byl schválen v roce 1919 a naše republika se tak stala jedním ze států, které vedle školství organizují na legislativním základě také jiné vzdělávací ústavy. Zákon č. 430 z 22. července 1919 o veřejných knihovnách obecních nezastihl správu spolkové knihovny v Hranicích nepřipravenu. Již před vydáním zákona se pracovalo na úpravách půjčovního řádu, řádných signaturách knih a katalogizaci. Dle tohoto zákona měla každá obec nařízeno zřídit obecní veřejnou knihovnu. Jelikož v Hranicích fungovala od roku 1894 spolková knihovna, uzavřela rada s tímto spolkem smlouvu, kterou spolková knihovna převzala funkci veřejné knihovny v Hranicích. Byla ustavena knihovní rada o 6 členech, v níž si vyhradil spolek příslušné zastoupení, zůstávaje vlastníkem knihovny. Díky tomuto zákonu se změnila i forma financování knihoven, kdy udržování veřejné knihovny hradí obec jako řádné obecní vydání a záviselo od počtu obyvatel (30 hal. – 1,- Kč na 1 obyvatele). A tak po tomto novém uspořádání byla knihovna otevřena dne 12. 12. 1920 s celkovým počtem 1916 knih. Nastává její rozkvět, který zabrzdila až 2. světová válka, kdy také ostatní kulturní život města Hranic byl omezen. Kulturní činnost v Hranicích stagnovala i v prvních letech po válce. Knihovníkem v té době byl gymnazijní profesor Ludvík Bernášek, který půjčoval 4 půldny v týdnu a vedl knihovnu do konce června 1950.

1. července 1950 nastoupila do knihovny první profesionální knihovnice Jitka Jakubková-Jesenská. V 50. letech docházelo k rozsáhlému vyřazování knih a to i velmi kvalitních, zejména autorů západních zemí i autorů našich, tehdy ideologicky nevhodných. V knihách byla razítka, která nabádala čtenáře, aby upozorňovali na knihy, které se jim po přečtení jeví jako ideologicky závadné. Podobná situace nastala i po roce 1968, kdy byly v letech 1968-1972 vydány seznamy knih, které se musely stahovat z volného výběru knihoven, byly zapečetěny a odevzdány k úschově do okresní knihovny. Po "sametové revoluci" v roce 1989 byly znovu vráceny do knihoven, pokud nedošlo k jejich zničení nebo ztrátě, což se stalo i v případě hranické knihovny. V roce 1991 se knihovna vymanila z centralizovaného okresního systému a první zřizovací listinou z 1. 1. 1992 se stala příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. V této době zde působila jako ředitelka paní Eva Pírková. V září 1992 knihovna získala nové větší prostory ve zrekonstruované budově v Zámecké ulici (dříve Zápotockého ulice). Knihovna byla postupně vybavována počítačovou technikou. První počítač získala v roce 1993 – sloužil ekonomickému oddělení. Pro knihovnickou činnost byl zvolen automatizovaný knihovnický systém LANius v několika modulech. V roce 2001 se knihovna opět přestěhovala, tentokrát do prostor zrekonstruované radnice na Masarykově náměstí. Ke knihovně bylo připojeno pracoviště městského informačního centra. Se vstupem České republiky do Evropské unie vzniká při městském informačním centru také Městské evropské informační středisko, které se zabývá informovanostikou a propagací Evropské unie. Při knihovně působí od roku 1993 občanské sdružení Kruh přátel hudby, který pořádá sezónně (podzim-jaro) abonentní koncerty vážné hudby ve městě. V roce 2002 je pověřena řízením knihovny Marie Jemelková a v roce 2003 jmenována do funkce ředitelky. V roce 2003 se knihovna stala tzv. pověřenou knihovnou pro výkon regionálních funkcí v rozsahu svého střediska. V roce 2004 pak i pověřenou knihovnou pro výkon regionálních funkcí střediskové knihovny v Kojetíně. Finančně byly tyto regionální funkce garantovány ministerstvem kultury ČR a od roku 2005 poskytovatelem finanční dotace se stává Olomoucký kraj. Finanční dotace slouží především k péči a rozvoji evidovaných základních knihoven v příslušných regionech (nákup nových knih, revize fondů, péče o knihovní fond, statistiky, metodická pomoc, administrativa apod.). V roce 2005 se dokončuje internetizace místních (obecních) knihoven (21) ve středisku s finanční podporou Ministerstva informatiky ČR a Olomouckého kraje. A tak dochází k naplnění knihovního zákona z roku 2001, že každá evidovaná knihovna má být připojená na internet. Roku 2005 Ministerstvo kultury ČR vydává standardy pro plnění regionálních funkcí s cílem vyrovnat veřejné knihovnické a informační služby malých neprofesionálních knihoven s knihovnami profesionálními, které městská knihovna naplňuje. K 31. 12. 2008 ukončuje svou činnost občanské sdružení Kruh přátel hudby při Městské knihovně Hranice. Náplň jeho činnosti převzala nově zřízená příspěvková organizace Městské kulturní zařízení Hranice. 1. července 2008 byla při městské knihovně a městském informačním centru zahájena průvodcovská služba po Městské památkové zóně Hranice, která byla součástí projektu Destinační management turistických lokalit Hranicko a Dolina Malej Panwi, který byl realizován v rámci Operačního programu Evropské unie Přeshraniční spolupráce Česko - Polsko. Projekt trval dva roky, ale průvodcovská služba pokračuje nadále. 15. 10. 2009 vydává Město Hranice na základě usnesení Zastupitelstva města Hranice č. 828/2009 novou zřizovací listinu s účinností od 1. 11. 2009.  26. června 2009 byla po půlroční rekonstrukci slavnostně zpřístupněna veřejnosti věž Staré radnice (sídlo knihovny). Na věž jsou zájemci v době turistické sezóny provázeni průvodcem, který je také provází odborným historickým výkladem i po Městské památkové zóně, a to denně od června do konce září.

 
 

AKTUÁLNÍ NOVINKY

Co v listopadu? Na kole do hor a zapadlých koutů Gruzie

Městská knihovna zve na skvělou dobrodružnou virtuální výpravu až do nejzapadlejších koutů Gruzie, na kterou se společně vypravíme s cyklocestovatelem Radomírem Čížkem.

 

 

Z Týdne knihoven - prodloužené akce

Týden knihoven skončil, ale některé akce z tohoto Týdne dále pokračují. K dispozici bude burza vyřazených knih, kterou stále doplňujeme. Bazar pro všechny, kteří nechtějí knihy házet do kontejnerů. Nadále můžete přinášet knihy, které doma už nepotřebujete, anebo si vybrat z bazaru nějakou knihu, která se bude líbit a odnést si ji domů - zdarma. ​Výstavka starých tisků také pokračuje. Využijte jedinečnou možnost shlédnout malou ukázku z původní Gallašovy knihovny a staré farní knihovny, které jsou součástí depozitářů městského muzea. 

Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna Knihovna
kniha